Když se narodí malá něžná bytost, je to zázrak. V náručí své maminky je spokojené, šťastné. Mateřská láska, která se tvořila po celých 9 měsíců, formovala nositelku života do nových rozměrů, čekajíc na své nekonečné rozdávání lásky, lásky, která je bezpodmínečná a laskavá.
Pečení a žehlení s maminkou, vrtání a skládání s tatínkem. A pak také čtení knížek, poznávání rostlin, zvířat a znalost, co na bolavé zoubky, zranění při pádu z kola.
Já i moje manželka Magda od narození žijeme s dětskou mozkovou obrnou.
Je to naše neplánovaná celoživotní parťačka, která každodenně ovlivňuje naše životy, téměř
ve všech oblastech.
Oba máme velmi omezené pohybové a motorické schopnosti. Například dovolená pro nás dva bez pomoci "zdravého" člověka prostě nepřipadá v úvahu. Všechno musíme pečlivě...
Je "vědecky" dokázáno, že kojení je nejlepší způsob ochrany zdraví pro celý život. I samotná WHO má pro tento případ jasnou představu a doporučuje kojit dítě do 2 let.
Kdo si myslí, že tajné služby jsou neviňátka, usilující o blaho lidstva, tak to ani nemusí číst, protože nejsou schopni pochopit, o čem je vlastně řeč.
Dnes je to přesně 80 let od chvíle, kdy v Evropě skončila druhá světová válka. Obyčejní lidé tehdy slavili konec hrůzy, kterou si těžko dovedeme představit – bombardování, koncentrační tábory, hlad, strach, smrt na každém rohu. A zároveň s tím i naději, že už nikdy víc.
Tak nám "ti přátelé" z party veselé nabízejí různá řešení našich životů - výživné, kontrola zaměstnavatelů, přislíbené důchody. Vše jsou to takové životní činnosti od útlého věku až skutečně po ten důchod (možná, že se ho dočkáte). Můžete si zajít na sociálku a vyplnit všechny papíry, když vám ten tatínek neplatí - stát se prý postará. No nevím.
