Co rodiče neumí, to děti nenaučí

Pečení a žehlení s maminkou, vrtání a skládání s tatínkem. A pak také čtení knížek, poznávání rostlin, zvířat a znalost, co na bolavé zoubky, zranění při pádu z kola. 

Za kolik lze koupit rohlík, kolik stojí čokoláda, zmrzlina i hračka. Kde uložit boty, jak si umýt zuby, uklidit po jídle. 

Připravit se na výlet, nabalit batůžek, sníst celou svačinu, co nabalila maminka.

To vše se ve škole neučí. To má za úkol máma s tátou. Být dítěti ochráncem, příkladem, rádcem. Protože to, co sám rodič neumí, to dítě nenaučí.

To vše pak má na starost jiná instituce - školka, škola či vysokoškolský institut. Ale vždy podle svého. Bez odpovědnosti za smysl a užitek. Jsou výjimky. Ale málo. 

Mohou děti mít spokojené mámy i táty? Mít šťastnou rodinu a připravovat se na bohatý a naplněný život?

Mohou. Pokud začneme u sebe. Pak i děti budou následovat naše kroky. Když jim to vědomě ukážeme, stanou se skvělými lidmi.

Mít šťastnou rodinu je dnes to největší bohatství. A láska je toho příčinou i důsledkem.